Home office: dohoda o práci na dálku a náhrada nákladů
Jak správně nastavit home office v roce 2026? Písemná dohoda, náležitosti smlouvy, práce ze zahraničí a 3 způsoby náhrady nákladů podle zákoníku práce.

Home office je jedním z velmi oblíbených zaměstnaneckých benefitů. Umožňuje zaměstnancům větší flexibilitu při nakládání s jejich časem, a lépe tak můžou sladit svůj osobní a pracovní život. Zaměstnavatelé však nesmí zapomínat na to, že v případě poskytování tohoto “benefitu” jim zákon ukládá určité povinnosti.
I. Práci na „home office“ lze vykonávat pouze na základě písemně sjednané dohody
Zákoník práce nespecifikuje přesné náležitosti, které musí dohoda obsahovat, ale je vhodné zahrnout tyto: místo výkonu práce, podmínky týkající se rozvržení pracovní doby, odměňování a náhradu nákladů zaměstnance, delegování práce a kontrolu plnění úkolů, používání pracovních prostředků či způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Práce na dálku nemusí být nutně vykonávána pouze z bydliště zaměstnance, což může mít pro zaměstnavatele předem neočekávané důsledky, pokud zaměstnanec bude například konat práci na dálku ze zahraničí (nyní velmi populární práce z Bali). Také z titulu BOZP je vhodné blíže specifikovat, odkud bude zaměstnanec práci na dálku vykonávat.
II. Tři možnosti náhrady nákladů spojených s prací na dálku
Existují 3 možnosti, jak k náhradám přistoupit:
1. prokazování skutečných nákladů zaměstnance,
2. paušální náhrada za každou započatou hodinu práce, či
3. bez poskytnutí náhrady.
První z možností je administrativně poměrně náročná a v praxi se velmi nevyužívá. Minimální výši paušální náhrady (bod 2) stanoví MPSV vyhláškou (v roce 2026 byla náhrada 4,70 Kč za každou započatou hodinu). Pokud zaměstnavatel vyplácí náhradu v této výši, nepodléhá na straně zaměstnance zdanění, pokud by byla náhrada poskytnuta vyšší, částka nad tento limit bude považována za zdanitelný příjem zaměstnance. Třetí možností je, že zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou písemnou dohodu, že za práci na dálku nenáleží žádná náhrada.
Zajímá vás, jestli se náhradu za HO zaměstnavateli “vyplatí” poskytovat? Tady je příklad: Zaměstnanec pracuje na HO 2 dny v týdnu, tedy 16 hodin týdně, v průměru 64 hodin za měsíc. Náhrada za měsíc tak činí 300 Kč. Vyplatí se to počítat každý měsíc na přesný počet hodin a přidávat do mzdy?
V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.
Váš tým TaxVision
Potřebujete poradit s daněmi nebo účetnictvím?
Napište nám zprávu a naši odborníci se vám obratem ozvou.
Mohlo by vás zajímat

Flexinovela díl druhý aneb hlavní změny v oblasti pracovního volna. Minule jsem se věnovala rodičovské, výpovědím nebo ukončení mlčenlivosti o výši mzdy. Tento týden se zaměřím na při čerpání pracovního volna v důležitých životních situacích.

Od 1. června 2025 můžete už říkat, kolik “berete”, aniž by vám hrozila nějaká sankce. Tímto dnem vstupuje v platnost dlouho očekávaná flexinovela zákoníku práce, která přináší zásadní změny pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Práce z domova (home office) přináší specifické povinnosti. V tomto článku se zaměříme na problematiku BOZP při práci na dálku a na odpovědnost zaměstnavatele v této oblasti.